Petra Dočkalová: Učení a myšlení, myšlení v souvislostech

Proces učení je velmi zajímavý. Je potřeba si dávat otázky, které nás vedou k zamyšlení. Jak funguje mozek při učení? Co nám může v procesu učení pomoci? Jak mohu využít klíčová slova? Jak si lépe pamatovat, přemýšlet? Jak funguje oko při čtení a jak tuto znalost využít?

A jak podpořit myšlení v souvislostech a proč je to důležité ?

Již v 50-tých letech minulého století se R. Feuerstein zabýval otázkou,  jak je možné, že některé děti, ale i dospělí selhávají v procesu učení.  Často naráží na vědecké, abstraktní pojmy, jakou jsou například: druh, vzor, vzorec. Někteří se  naučí novým dovednostem, ale druhý den nebo i za několik hodin tyto dovednosti ztrácejí. Co to způsobuje? Čím to je? Někdy tak dalece, že se zdá, jako by se nikdy s těmito informacemi a dovednostmi nesetkaly. Jsou děti, které se něčemu naučí, ale nedovedou naučený poznatek aplikovat v nové situaci.

Děti, ale i dospělí, kteří se nejsou schopni učit ze zkušeností, naráží na tzv. deficity v kognitivní oblasti. Nenaučili se myslet v souvislostech. Nejsou schopni se poučit ze svých chyb. Tyto děti, ale i dospělí jsou tedy neúspěšné ne proto, že by nebyly dostatečně inteligentní, ale proto,  protože některé jejich poznávací funkce nejsou dostatečně rozvinuty.  Naráží na problémy – plánování, promyšlení strategie, nedovedou strategii změnit, i přesto, že je to v dané chvíli výhodné. Důležité je to, že se vhodnými postupy, cvičením, vedením dají tyto kognitivní funkce rozvíjet.

Jaké jsou tedy možnosti, cvičení, otázky, které myšlení v souvislosti podporují?

Existuje přímo Instrument – pracovní list – „Uspořádání bodů“.  Cílem není list vyplnit, používá se jako nástroj.  Pomocí tohoto nástroje a člověka, (který zná principy FIE – umí například klást otázky, dávat podněty k zamyšlení), se postupně zlepšuje právě myšlení v souvislostech.

Jak můžeme podporovat myšlení v souvislostech bez tohoto nástroje?

Lze to. Cvičení, která mají cíl, vhodný podnět. Tato cvičení, hry se mohou stát součástí výletu, rozhovoru, každodenního života. Ze zkušenosti a praxe vím, že děti tento styl učení baví.

Uvádím některá praktická cvičení

1. Vymýšlení příběhů tak, aby spolu slova souvisela a to poslední slabika prvního slova je zároveň první slabikou slova dalšího.

Příklad vět, které vymýšlely samy děti.

„Máme mezeru. Doma mají jídlo. Máme medvěda daleko. Zítra radši šijeme. „

2. Vyprávění příběhů, podle obrázků tak, aby na sebe věty navazovaly a byly v souvislosti. Samotné psací písmo podporuje myšlení v souvislosti. Kreslení obrázku jednou čarou, vymýšlení vět podle pravidla poslední písmeno slova je zároveň prvním písmenem slova druhého.

Opět ukázky příběhů dětí:

„Dnes se Eva a Adam jedou učit tábořit. Na angličtinu učitelka Agnes seděla“.

Další možné cvičení je kladení otázek. Jedna z velmi zajímavých otázek,  který je cílená na myšlení v souvislostech.

Co mají společného žába a raketa?

Uvádím odpovědí dětí i dospělých

Čo má spoločné žaba a rareta?

Tak s minimálnou pomcou (v jednom bode) som prišiel na:

-vedia sa odlepiť od zeme

-môžu mať rovnakú farbu 

-sú určitým spôsobom zriedkavé (žaba je obojživelník a tie sú ohrozené,raketu nevidíš každý deň)

-majú v slove 2 A

-sú v ženskom rode

-skloňujú sa podľa vzoru žena 

-sú v kontakte so sieťou (proti tomu aby žaby nachodili na cestu(kôli tomu sú ohrozené) dávajú také siete a tenisová raketa to už vieš😉)

Ale na viac už nemám čas napíšem na budúce. A len tak pre info trvalo mi to 15 min.

Oboje letí ve vzduchu, pro pohyb musí nahoru, když se vyvine dostatečná síla, oboje letí, start vzletu, míří k výšinám,  oboje končí na A, raketa letí vysoko, žába skáče vysoko.

Souvislosti můžeme hledat ve všech oblastech – například :

Jak spolu souvisí hlásky a abeceda, podstatná jména a jména přídavná?

Jak spolu souvisí celé číslo a desetinné?

Doporučuji vyzkoušet.

U diagnóz, jako je Aspergerův syndrom, Autismus, ale i ADHD (kde je potřeba dítě vést k tomu, aby vnímalo příčinu –důsledek (opět souvislosti) je to velmi vhodné a z vlastní zkušenosti vím, že tato podpora pomáhá nejen v učení, ale i v orientaci ve světě.

Přeji vám hodně trpělivosti a kreativity opři hledání souvislostí.

Literatura k tématu

T. Buzan – Používejte hlavu
B. Sindelárová – Deficity kognitivních funkcí
J.Holt – Jak se děti učí, Proč děti neprospívají
R. Feuerstein, přeložila Ph.Dr. V. Pokorná – Myslet nahlas, mluvit nahlas
D. Siegel – Trénink mozku pro děti

Petra Dočkalová je lektorka a pedagožka, která se zabývá metodou Reuvena Feuersteina Zprostředkované učení. Pro EDUin k tomuto tématu napsala sérii článků, najdete je ZDE.

3 komentáře: “Petra Dočkalová: Učení a myšlení, myšlení v souvislostech”

1. Milan Hubáček napsal:

   26.6.2018 (11:06)

   Dobrý den, mohli byste prosím rozšířit článek i na starší děti? Zajímají mě konkrétně středoškoláci (řekněme 16-19 let). Nebo alespoň doporučit nějakou literaturu. Předem Vám děkuji.

   Odpovědět
   • Petra Dočkalová napsal:

     29.6.2018 (22:18)

     Pane Hubáčku, napíši, pracuji i se středoškoláky, řekla bych, že rozdíl je spíše v tématech. Zajímá mne vždy, co řeší, co je baví, poté promyslím cíle a zprostředkování. Mám zkušenost, že to právě tyto starší děti ještě více chytne, protože to je někdy až filozofování, ale vždy vím, jaký tip myšlení pdoporujeme. Literatura mne napadá nejvíce – Používejte hlavu Tony Buzan, také knihy o mozku. Pěkné dny, děkuji za komentář. PD

     Odpovědět
2. Jan Brich napsal:

   7.6.2019 (15:19)

   Tohle se mi moc líbí, podobně uvažujeme u časových os – hlavním cílem není poskládat/seřadit údaje, ale poznat jejich vzájemné souvislosti, vyhodnotit důležité, zavrhnout podružné.
   Ale teda přenést tohle uchopení na učitele není jednoduché 🙂

   Odpovědět