
Jiří Hlavenka: Obědy zdarma pro školáky? Jsem pro, s malými výhradami
Dám to do podoby balanced scorecardu, jak je ve firmě zvykem 🙂.
PRO: pomoc dětem z chudších rodin, které na obědy nemají či to pro ně je vysoká zátěž. Každodenní teplý oběd je pro rozvíjející se dítě nepodkročitelný základ, bez diskuse. Pro mě hlavní důvod, „10/10“.
PROTI: Je to 5.4 mld ze státní kasy. Dobře, ale pro to tu přece stát je: aby pomáhal těm slabším. Zcela nedůvodné, 0/10.
PROTI: Je lepší to dělat adresně; proč přispívat rovnou měrou dětem bohatým i chudým? Za mně hlavní a relevantní výtka (-5/10). Uvádí se ale že to je byrokraticky obtížné a pracné, vyplňování formulářů, dokladování nízkých příjmů, aktualizace stavů, když rodič získá lepší práci či o ni naopak přijde. Skutečně ale nejde systém zjednodušit? Není lepší dát důvěru ředitelům škol (učitelům, školské radě), ať sama rozhodne, se znalostí lokálního prostředí a jednotlivých případů?
PRO: i společné, standardní stravování patří k výchovně-vzdělávacímu aspektu škol. Ne úplně podstatné, 3/10, budiž.
PRO: propopulační politika je snad všeobecným konsensem, a do ní patří děti nejen „rodit“, ale též je mít zdravé, dobře vyživené, nedeprivované. 5/10.
PROTI: „je to socialismus“ atakdále. Ideologická dogmata házím do koše, diskutujeme konkrétní případ s konkrétními parametry. 0/10.
PROTI: „dá se to řešit sociálními dávkami pro rodiny“. Dá, ale nefunguje to dobře – dávky nejsou účelové, v obědech pro děti nekončí. Nicméně to argument je, -2/10.
PROTI: chybí mně k tomu přehledná, jednoduchá statistika: kolika dětí se to týká, jaká jsou vlastně kritéria (čistého příjmu na domácnost)? Rozhodování má jít na bázi tvrdých dat. -3/10.
PRO: už dnes stát obědy dotuje, rodiče pouze doplácejí. Jenomže ti, kteří si nemohou dovolit ani to doplácení, z dotování obědů nic nemají – zde je tedy nesystémová nespravedlnost 3/10.
?: lehce off topic a bez hodnocení: současně je potřeba zvednout standard kvality vaření ve školních jídelnách. Když už dotujeme, pak ne blafy.
Nic není černobílé, každé rozhodnutí je provázeno argumenty pro a proti – tak je tomu ve firemní praxi, ve veřejné problematice nemlich stejně. Jiní si mohou dosadit do balanced scorecardu jiné hodnoty, to je jasné, ale mně to vychází jako „pro“, i když s určitými výhradami.
Převzato se svolením autora z jeho facebookového účtu.
Související články
-
-
Michal Musil: Poslední výstřel Kateřiny Valachové
-
Jan Kaczor: Proč je novela zákona o pedagogických pracovnících dobrý nápad
-
Vladislav Dudák: Svět není bezpečné místo
-
Zdeněk Slejška: Ve školství již víme, “co” změnit. Ale tápeme v tom “jak”
-
Tomáš Chrobák: Pojďme se dohodnout, co do kvalitní výuky nepatří
-
Oldřich Botlík: Co Čech, to křupan nebo ignorant?
1 Komentář
Proti: stávající stav plýtvání jídlem ve školních jídelnách (ze strany žáků), vracení a vyhazování velké části obědů, mnohdy i celých