
Jiří Münich: Zaveďme povinnou maturitu z tělocviku
Kostrbatá metafora říká, že nemá cenu interpretovat úspěšnost v maturitní zkoušce, nebo ji nedejbože srovnávat s jinými ročníky.
Do příštího roku by se mohla zavést povinná maturita z tělocviku. Začne se tím, že zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná.
CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka.
Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky. Ještě se po provedení testu podívají, zda jsou naházené vzdálenosti konzistentní: byli maturanti kteří dobře házeli oblázkem úspěšní rovněž v hodu klackem?
Nikoho už samozřejmě nezajímá, jestli například poleno neznevýhodňovalo žáky s drobnějšími dlaněmi, u kterých hod spíš odrážel schopnost vymyslet dobrý úchop objektu (https://en.wikipedia.org/wiki/Differential_item_functioning).
Nikdo netestuje, jestli hody horkou bramborou a kočkou neodráží spíš odolnost vůči bolesti, než schopnost házet a zda je pak možné dohozenou vzdálenost různými předměty redukovat do jednoho skóru (https://en.wikipedia.org/wiki/Factor_analysis).
Nikoho nezajímá přesnost měření pro různé úrovně dovednosti. Například šiška měří velice přesně pro maturanty, kteří příliš házet neumí, ale pro olympijské vrhače hraje odpor vzduch příliš velkou roli a dohozené vzdálenosti maturantů s podobnou schopností se mohou zásadně rozcházet (https://en.wikipedia.org/wiki/Item_response_theory…).
Neexistuje studie (ani možnost nějakou zpracovat) ukazující, že skór spočítaný z házení náhodných předmětů maturantům spolehlivě předvídá budoucí přidanou hodnotu atleticky zaměřených předmětů vysokých škol, nebo že je zobecnitelný na širšího rozsahu dovedností spadajících pod tělesnou výchovu (https://en.wikipedia.org/wiki/Criterion_validity).
Konečně a především, jediná garance toho, že házené předměty jednoho roku (oblázek, klacek a šiška) jsou srovnatelné s předměty roku dalšího (poleno, horká brambora a kočka), jsou dojmy netransparentní komise CZVV.
Zkouškou projdou maturanti z celé Republiky. Hod kočkou možná nezvládne příliš mnoho maturantů a Micina bude zpětně vyhodnocena jako problematická. Tak se buď z výpočtu konečného skóru vyhodí, nebo ještě líp, přeboduje, aby to tak nějak vyšlo.
U takového testu bych se zdržel interpretací o tom, co nám vypovídá o maturantech v čase, dopadech distančního vzdělávání nebo vyšší účasti na zkoušce.
Je to jen mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.
Tisková zpráva Cermat: Výsledky didaktických testů v jarním zkušebním období
Jiří Münich je datový analytik EDUin.
Související články
-
-
„Dobrý den, já jsem rodič …“
-
Jana Nováčková: Mají děti prostor a čas si svobodně hrát?
-
Karel Gargulák: Ukrajinská kriza ukazuje, že je třeba začít vzdělávací systém řídit
-
Hana Svobodová: Víceletá gymnázia – rušit či nerušit?
-
Kristýna Titěrová: Jednotné přijímačky aneb potřebujeme chytáky a výjimky?
-
Moje ohlédnutí za konferencí Škola pro budoucnost, budoucnost pro školu
Hm. Až někdo ukáže zkoušku, která v češtině stejně spolehlivě ocení žáky, kteří a) umí myslet, b) orientují se v daném oboru, bude mít smysl se zabývat tím, zda by bylo možné maturitní test něčím nahradit. Do té doby považuji současnou antimaturitní kampaň jen za snahu zakrýt skutečné problémy středoškolského vzdělávání.