Vojtěch Starý: Je načase, aby škola začala připravovat na život

K sepsání následujících myšlenek mě motivovala otázka v dotazníku ohledně distanční výuky v rámci naší školy. Poslední z otázek zněla  „Chceš k výuce něco navrhnout?“ Chci. Věřím, že období, které člověk stráví ve školském vzdělávacím systému je tím nejdůležitějším v životě člověka – vždyť se v něm formuje budoucnost jedince a celé společnosti, která je těmito jedinci tvořena. Místo o osobnostní vývoj studenta však konvenční vzdělávací systém klade důraz na mechanickou memorizaci faktů, jejichž drtivá většina je pro budoucí život bezvýznamná.

Netvrdím, že je memorizace špatná. Aby člověk dokázal vyjádřit své myšlenky, je potřeba naučit se pravopis našeho (krásného) českého jazyka. Aby se člověk dokázal orientovat v základních ekonomických otázkách, je potřeba základní znalost matematiky. Dnes extrémně důležité cizí jazyky dostávají od škol poměrně velký prostor. Také IT kompetence dostává čím dál větší pozornost, což nelze hodnotit negativně. V neposlední řadě bych chtěl vyjádřit respekt a úctu ke všem učitelům, kteří svému povolání dedikují svůj čas a energii a snaží se ze školy udělat opravdu místo vzdělání, místo, jakým by škola měla být, kterým je však čím dál méně.

 „Chceš k výuce něco navrhnout?“

Ráno jsem si udělal zhruba dvouhodinovou sportovní/meditační rutinu, která mi hodně pomáhá soustředit se a jsem fyzicky i psychicky v mnohem lepší kondici. Tuto rutinu bych normálně v rámci dojíždění nebyl schopen realizovat, přitom je start dne ta nejdůležitější část – formuje naši výkonnost a soustředěnost ve zbytku dne a konvenční školský systém se o tyto věci vůbec nezajímá. Nezajímá se o to, co je v životě člověka skutečně důležité, pouze plnit osnovy, psát testy, dostávat známky a to celé až k maturitě, po jejímž složení člověka škola vyvrhne do dalšího stupně vzdělávání.

Přitom v čem je maturita v životě člověka tak důležitá, či jakkoli PRAKTICKY významná? Rozhoduje o dalším studijním/kariérním životě? Určitě ne, kdybych netrávil dny a hodiny svého VOLNÉHO času přemýšlením, jaké jsou v mém životě hodnoty, které chci zastávat, úsilím o co chci strávit následující dekády a na kterou vysokou školu půjdu, netušil bych, kam po gymnáziu jít. Jen díky tomu, že jsem v kontaktu s lidmi z oboru, ve kterém chci pracovat, mám určitou kariérní představu a snad i budoucnost. Ne díky tomu, že se dokážu naučit desítky autorů s jejich díly a literárním kontextem. Ne díky tomu, že jsem prospíval s vyznamenáním.

Je načase, aby moderní školství začalo SKUTEČNĚ dospívající lidi připravovat na život, nejen s nimi hrát hru na čísla od jedné do pěti. Chápu, že možnosti učitelů jsou svázány osnovami, které jsou v principu stejné od 19. století. Chápu, že mnoho učitelů je znechucených a frustrovaných z žáků, kteří se nechtějí učit, odmítají dávat pozor a neplní úkoly. Ale děti jsou prostě takové – jsou věrné svojí přirozenosti a ještě nejsou tak sociálně deformované jako dospělí, nemají takovou „sebekontrolu“.

Takže jejich nepozornost nepramení z toho, že by byly zlobivé a neposlušné, nýbrž z toho, že školský systém jde PROTI jejich přirozenosti. (viz Emil čili o výchově /pedagogická filosofie Komenského – není naprosto zvrácené, že se studenti musí nazpaměť učit názvy děl a životopis jejich autorů, ale MYŠLENKY děl, toho, PROČ TA DÍLA BYLA V PRVNÍ ŘADĚ NAPSÁNA, škola s poklidem ignoruje?) Toto je samozřejmě otázka komplexní reformy školství, která je potřeba, ale na kterou já/jeden učitelský sbor nestačí. Proto se, prosím, raději zaměřme na to, co změnit můžeme, na každodenní realitu vyučovacích hodin, které i jednotlivec může udělat více či méně užitečné.

Jakým způsobem by tedy české školství mělo studenty připravovat na život? Naučit je zodpovědnosti. Ne typu zodpovědnosti „odevzdám žádaný úkol a budu mít klid“. Ta může vést pouze k tomu, že po jejím splnění studenti opravdu chtějí mít pouze klid a rozptýlení, které hledají v destruktivních činnostech a návycích. Schválně píši „může“ – rozhodně si nemyslím, že ze školy vycházejí pouze negativně deformovaní jedinci. Všichni skvělí lidé, se kterými jsem se v životě setkal (a že jich není málo), vzdělávacím systémem prošli. Avšak důvody, díky kterým je za skvělé považuji, nepramení ze znalostí nabytých ve školních lavicích. Škola by měla studenty vést k odpovědnosti za oblasti života, které se těžko kvantifikují do učebních osnov – jedná se o oblasti psychického a fyzického zdraví, finanční gramotnosti a seberealizace.

Ať už si toto přečte více či méně učitelů, nevracejte se v příštím roce do úplně stejných kolejí. Udělejte, prosím, znovu ze školy něco, co je v dnešním světě relevantní. Protože v aktuálním stavu, kdy jsem měl možnost pracovat doma a v tomto režimu jsem byl daleko zdravější (fyzicky/mentálně) a produktivnější, nemohu shledat fyzickou docházku do školy a plnění v osnovách stojící učební látky jakkoli prospěšnou. Děkuji. Věřím vám, že uděláte vše, co je ve vašich silách, aby byl následující rok lepší, než ten předchozí.

Vojtěch Starý letos maturitní zkouškou zakončil středoškolské studium na Gymnáziu Jeseník. Zajímá se o otázky ekologie, společnosti a školství – jeho snem je pomoci k jeho zlepšení.

3 komentáře: “Vojtěch Starý: Je načase, aby škola začala připravovat na život”

1. denisa legnerová napsal:

   5.7.2020 (14:46)

   Vojtěchu! Bravo!!! Tohle z ústu čerstvého absolventa – prostě boží… mluví mi to z duše a to jsem „učitelka“… vše dobré v profesním i osobním životě!

   Odpovědět
2. Martin Pleva napsal:

   13.7.2020 (15:18)

   Několik poznámek.

   1. Osnovy neexistují. Místo nich už jsou více než 10 let ŠVP vycházející z RVP.

   2. Nevím, o jakém „učení lit. děl“ Vojtěch mluví. Pokud si někdo daná díla přečte, měl by být schopen o nich hovořit. Navíc u maturity má především rozebírat text. Pokud se to neděje, je to vina vyučujících, nikoli státní maturity.

   3. Možná bychom se měli zamyslet nad tím, proč školství desetiletí „proti přirozenosti“ žáků nebylo, resp. rozhodně ne tolik jako nyní – všeobecné vědomosti stále klesají a kázeň se zhoršuje. Zajímavé je, že to nejsou schopny zvrátit ani všechny moderní metody…

   PS: Nejsem samozřejmě zastáncem šprtání telefonních seznamů. Na druhé straně se obávám, že zastánci tohoto způsobu „učení“ je poměrně velké množství žáků a studentů. Mnohým z nich se bohužel nechce moc přemýšlet…

   Odpovědět
3. Renata Veselá napsal:

   10.8.2020 (15:52)

   Pane Plevo bravo. Jen maličkost (už se mi nechce k tomuto všeobecnému marasmu vyjadřovat) zážitek z třídy čtvrťáků: „Paní učitelko, co je to kázeň?“
   Mysleli to vážně!!
   Jedna z dalších vážně míněných (mimochodem, vždy seriozně a přiměřeně tomuto věku odpovím…
   „Paní učitelko, proč se učíme česky, když všude potřebujeme hlavně angličtinu?“

   Odpovědět