Oldřich Botlík: Co Čech, to křupan nebo ignorant?

Dovolíme-li dětem procházet školou bez porozumění, nedivme se úrovni veřejné debaty o pandemii

Každý Čech samozřejmě není křupan nebo ignorant, ale úsloví o muzikantech přece taky nelze brát doslova. Opakem křupanství a ignorantství je třeba nesmírně obětavá a odborně náročná práce zdravotníků během pandemie. Kolik máme křupanů, tedy lidí nevychovaných, a ignorantů, tedy lidí nevzdělaných? Najdeme je v politice i ve školách.

Křupanství

Zůstaňme u zdravotnictví. První loňský ministr lhal Poslanecké sněmovně, když přítomné ujišťoval o naší připravenosti na pandemii. Pak jsme museli šít roušky ze zbytků látek a z gum vytažených z trenýrek, protože zavřel textilní galanterie. Životně důležité ochranné prostředky do nemocnic tiskla kus po kuse špičková pracoviště takříkajíc na koleně. Nad ředitelem ústavu, na kterého si experti stěžovali, že protizákonně zadržuje data o pandemii získaná za peníze daňových poplatníků, držel ochrannou ruku druhý ministr ještě jako náměstek. Jako ministr potom musel rezignovat, když vyšlo najevo, že se chová proti smyslu opatření, která sám vyhlásil.

A ten třetí? Poprvé se ztrapnil, když neshledal nic nevhodného na společném obědě rodin prezidenta a premiéra. Lidem v podzámčí ovšem předtím doporučoval, ať se o svátcích setkávají co nejméně. Když potom veřejně reagoval na zprávu, že v jiném resortním ústavu umožnili vakcinaci lidem bez priority, byl už směšný. Mluvil totiž o postihu za porušení nějakých nařízení, která dnes bere vážně jen málokdo: jsou nedomyšlená (tohle nejspíš nepamatovalo na zajištění náhradníků s prioritou) a nelogická, mívají jepičí život a nikdo se v nich už nevyzná. Podle pravomocného rozsudku byla některá nezákonná, další odporují vyhlášeným pravidlům. A přicházejí se zpožděním, za něž lidé platí tím nejcennějším. Ministr sice přiměl ředitele k rezignaci, ale neodsoudil hanebné křupanství – absenci morálky a profesní etiky, projev sobectví a naprosté bezohlednosti –, k němuž v jeho resortu došlo.

Ignorantství

Loni vláda zareagovala, až když přišel „člověk s matematickým modelem“ a vysvětlil, proč hrozí ochromení zdravotnictví. Volně parafrázuji: „Kdo se ráno vypravuje hodinu a půl a chce odejít z domu v osm, musí si nařídit budík na půl sedmé už večer. Stejně tak zahlcení nemocnic je třeba zabránit v předstihu.“ Mnozí ignoranti to nepochopili dokonce ani po dvou vlnách pandemie. Živnou půdou pro bizarní fake news o antigenním testování a očkování je rovněž ignorantství.

Odkud se bere? Hluboká nevzdělanost pětiny žáků, kterou zjistil poslední mezinárodní průzkum TIMSS, nejspíš těsně souvisí s většinovým chápáním cílů vzdělávání. Školství se brání změnám i kvůli tlaku mnoha rodičů, kteří očekávají, že škola bude jejich děti učit totéž, co učila je. Tedy – třeba v matematice – soubor mechanických postupů, typicky řešení rovnic, jejichž kořen dnes najde každý smartphone i s vysvětlením postupu. Neměly by se mnohem víc učit, jak sestavit rovnici jako model slovní úlohy? To totiž neumí ani chytrý telefon, ani děti. V dějepisu děti slyšely o morových ranách, ale nejspíš si je nespojují s dneškem. Natož aby hledaly rozdíly v mobilitě obyvatelstva,  úrovni osobní hygieny, možnostech obchodu a technologií, poznatcích o nositelích infekce nebo v organizaci společnosti. Případně si udělaly jednoduchý model epidemie a pochopily, jak se šíří. Proč taky? Vždyť to není v osnovách!

Didaktici fyziky hledali v minulých ročnících mezinárodního průzkumu TIMSS zásadní příčiny selhání českých žáků. Našli je třeba ve způsobu výuky některých pojmů: provází ji uspěchaná abstrakce, nedostatečná práce školy s autentickou zkušeností žáků, předávání hotových poznatků, aniž by mnozí žáci tušili, co mají dělat, aby jim opravdu porozuměli. Nevědí, jak připravit reálný nebo mentální experiment, že teprve ucelený řetězec pravdivých argumentů tvoří správné odůvodnění, ani jak a proč si mají v hlavě vytvářet stále složitější modely situací, o nichž se učí.

Ohrožení demokracie

Taková výuka rychle způsobí, že příliš mnoho žáků začne volit nejpohodlnější cestu, jak škole vyhovět. Od učitele očekávají typové příklady, které se učí řešit nazpaměť, bez porozumění. Více či méně úspěšně potom předvedou, co se naučili, a hned potom prakticky všechno zase zapomenou. Fatalismus některých učitelů („zaplať pánbůh, že se žáci učí aspoň nazpaměť nebo opisují tak, aby to nebylo nápadné“) má ovšem neblahé dopady na výchovu. I premianti si totiž rychle uvědomí, že levárna, pokud projde, může snadno vést k úspěchu. Odtud už je jen krůček k přesvědčení, že správné není levárny nedělat, ale nenechat se při nich chytit. Tím jsme zpátky u nevychovanců.

Podíl dětských i dospělých nevzdělanců, kteří nerozumějí světu přírody ani světu lidí, se blíží kritické hranici. Podvodným mesiášům bezelstně uvěří i jako voliči. Jejich manipulovatelnost proto nakonec ohrozí také příslušníky vzdělané vrstvy obyvatelstva – vychované i ty ostatní. Hlas každého z nás totiž u voleb váží stejně.

OLDŘICH BOTLÍK je matematik zabývající se zjišťováním výsledků vzdělávání. Text vyšel v Lidových novinách.

4 komentáře: “Oldřich Botlík: Co Čech, to křupan nebo ignorant?”

1. Martin Mikuláš napsal:

   26.1.2021 (18:48)

   To bych podepsal.

   Odpovědět
2. Vladimír Blažek napsal:

   27.1.2021 (21:15)

   Nebyla ČR v TIMMS 2019 v matematice pro 8.třídy lepší než často tolik vychvalované Finsko? A které státy podle zmiňované TIMMS jsou tedy vzorem? Nebo stačí si vybrat jeden ukazatel a na něm postavit kritiku téměř všech učitelů? Sklenice je napůl plná.
   Teď proniklo buranství a ignorance i do nového zákona o pedagogických pracovnících. Místo abychom se snažili kultivovat vzdělávací proces budoucích učitelů, a dokázali přesvědčit a nadchnout stávající učitele, tak je vystavíme konkurenci lidí, kteří si zkusí, jak učit. A umožníme ředitelům optimalizovat úvazky na školách – učitelka hudebky přece ty dvě hodiny, co ji chybí do úvazku, může učit matematiku. Tak vstříc ke světlým zítřkům a „reformám“, za pomoci poradců, kteří třeba ani nikdy neučili.

   Odpovědět
   • Martin Mikuláš napsal:

     28.1.2021 (11:54)

     Finsko už nemůže být vzorem, protože se ve vzdělávacích výsledcích v mezinárodním srovnání propadá.

     Odpovědět
3. Pavel Mráz napsal:

   14.2.2021 (15:52)

   Ačkoli současný společenský marasmus máme stále před očima, není od věci si čas od času připomenout, co se to tu vlastně děje. Hlavně proto, že se soustavně stále více a více posouvají hranice, co je ještě snesitelné a časem normální. Díky za výstižný popis stávající situace i s nástinem toho, co by se mohlo dělat lépe.

   Odpovědět