„Práce s chybami. Říká se, že chybami se člověk učí nebo že chybovat je lidské. To, že člověk udělá nějakou chybu, ukazuje na to, že jeho myšlení v určité oblasti nepracuje tak, jak má. Proto je dobré se s chybami naučit pracovat. Žáci by je měli analyzovat, zjistit proč a… Více →

Žijeme v 21. století a role učitele se mění. Učitel už není pouze ten, který předává informace a ví vše, a to nejlépe. Jeho role je provádět, vzájemně se obohacovat, podporovat, zprostředkovávat zkušenosti a vést proces učení tak, aby byl smysluplný, Učit se učit, učit se myslet a učit se… Více →

Na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) probíhají velké – ale ne úplně nečekané – změny. 18. listopadu 2019 vláda schválila tzv. systemizaci služebních a pracovních míst ve státní správě. Jde o návrh změn organizace státních úřadů, tedy i rezortu školství. O den později ministerstvo publikovalo výzvy k přihláškám na některá výběrová… Více →

Měla jsem učit já je a také, že jsem je rok učila. Co naučili ale oni mě, bylo a je k nezaplacení. Jmenuju se Sára Mertová a mám za sebou svůj první rok jako učitelka anglického jazyka. Po vystudování učitelství angličtiny na Pedagogické fakultě UK jsem nastoupila na ZŠ Norbertov, abych… Více →

Zaměřeno na: Vytrvalost, odolnost, Zprostředkování zkušenosti s vytrvalostí, odolností (v procesu učení, s přesahem vytrvalost v životě) Klíčová slova: vzdělávání 21. století, učení a myšlení, vytrvalost, odolnost, mentální činnost Žijeme v 21. století, postupně si uvědomujeme, jaké klíčové kompetence potřebujeme pro toto století. Například kompetence k řešení problémů, kriticky myslet, uvažovat, argumentovat, umět se… Více →

Bavorská gymnázia jsou považována za školy s vůbec nejtěžší maturitní zkouškou a nejpreciznějším vzdělávacím systémem v Německu. Jak je tomu ale z pohledu Čecha? Nejvýraznější rozdíl mezi českým a německým středoškolákem je možnost výběru střední školy. V Bavorsku má žák čtvrté třídy na výběr tři střední školy (Hauptschule, Realschule, Gymnasium), do kterých bude dále… Více →

Učitelé a odborníci na vzdělávání dějepisu se shodli na tom, že změny v oblasti dějepisné výuky již probíhají, ale veřejnost včetně médií jim ne zcela dobře rozumí. Dne 23. května 2019 se v Pražském kreativním centru uskutečnila debata odborníků na téma Nakolik škola pomáhá rozumět historii. Expertní debatu pořádala Stálá… Více →

Vstupní text pro Strategii 2030+ deklaruje, že prvním ze dvou hlavních cílů strategie vzdělávání má být zaměřit se „více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život“ (SC1).[1] Přitom důraz na získání klíčových kompetencí položila už Bílá kniha v roce 2001. Následně i RVP pro základní vzdělávání… Více →

Zaměřeno na zprostředkování zkušenosti se sebekontrolou, oboustranným respektem, dynamikou v učení (aneb Mýty v učení 2) Jaké jsou konkrétní možnosti podpory a vytvoření spoluučící se skupiny? Vždy máme možnost rozhodnout se, co chceme podpořit, proč, jak, promyslet strategii, metodu, formu výuky, naplánovat, připravit se a začít. Dynamika nebo statika    Učení jako… Více →

autoři textu: Monika Olšáková, Tomáš Chrobák „Negativní prostředí jsme opustili rozvodem, ale mužský element samozřejmě chybí. Taky stávající matikář tvrdí, že na dementy nemá čas a že někdo k lopatě musí! Syn je velmi citlivý a empatický, byl by z něj výborný psycholog! Ale tato cesta vyžaduje gympl a vysokou…. Více →